Potápění na Tenerife
Během naší docela krátké výpravy na Teneriffe jsme se rozhodli pro své první ponory v moři, nebo spíše v oceánu. Nic moc jsme si od toho vyjma dobrého tréninku neslibovali. Naše očekávání však byla překonána a to v mnoha ohledech. Cesta pod záštitou německé cestovky JT Travel s odletem z Berlína byla na české poměry levná i když je pravda, že my jsme vyjma ubytování a letenky vlastně nic nepotřebovali. Pouze převoz do hotelu měl drobný zádrhel, který nás stál 2 hodiny zbytečného pobytu na letišti Teneriffa Sur (sur = jih po španělsku) . Po příjezdu do apartmánu jsme si hned vedle hotelu od společnosti CICAR (Canary island CARs) půjčili auto a za bakšišné 5 EURO navíc jsme jej při odletu nechali na letišti a problém s dlouhotrvající přepravou tak byl vyřešen (mimochodem na cenu benzínu cca 0,97 € se dobře zvyká).To ovšem nebyl první problém. Ten první se vynořil při balení věcí. Pokud někdo ví, kolik věcí sebou tahá fotograf na suchu (a my chtěli fotit i mimo vodu), tak pochopí, že pokud si jeden přibalí ještě věci na potápění, tak potom jsou limity opravdu nedostačující. Nakonec jsme se do limitů vešli, ale bylo to na hraně. Naštěstí jsou Kanárské strovy nazývané ostrovy věčného jara a pro našince je tu teplo (vyjma výstupu na Teide – tam je mráz) a tak si vystačí s mikinou, tričkem a kraťasama. Ponory s dive centrem Los Gigantes jsme již měli zamluveny po netu od nás a tak jsme se jen večer po příjezdu na místo byli mrknout, zda všechno klape. Klapalo. Šéfová centra Sheilla z Anglie nás na ráno na 9:30 měla poznamenány jako Karel + 1, my jsme ještě vysvětlili, že slanou vodu známe zatím jen z hladiny a že bychom rádi pro rozpotápění měli „gentle dive“ pokud možno z pláže. V přístavu vypadala voda čisťounká a plavalo tu plno ryb a tak jsme se začali těšit na náš první ponor v moři. Ráno jsme tu byli s Jéňou z celé skupinky první, zjistili že záchody je třeba používat v blízkých hospůdkách ale že tam jsou na divery připravení a navíc tam stejně všichni po ponoru jdou na lehký oběd a nějaké to pitivo. V centru jsme vyfasovali čísla loren a skříněk, a po vzoru ostatních (2 němci a 2 španělé) jsme se jali soukat do neoprénů, připravovat vybavení a provedli kontrolu. Trochu nás překvapil německý pár, protože se oba narvali do dvou 7 mm obleků. Při brífinku jsme ještě prošli kontrolu našich licencí, pojištění (díky DAN pojištění je zde sleva 10%) a log booků (ponory na Barboře s viditelností 1 metr a teplotou 9°C byly pro všechny těžko pochopitelné) a pak jsme již vyrazili k lodi. Na lodi jsme nafásli zátěže a během cesty člunem pod útesy Los Gigantes jsme si užívali houpání na vlnách a taky marně vyhlíželi pláž, molo či cokoli, z čeho bychom šli do vody. No šli jsme z lodi, vedla nás sama Sheilla a ponor byl na lokalitě Rollfs Cave. Velmi příjemný ponor, překvapilo nás velké množství ryb, proplul kolem i „angelshark“, v okolí byla spousta korýšů a také jsme zahlédli homolici. Jéňa trochu více dýchal a tak jsme byly za cca 35 minut zpátky v lodi. Na odpolední potápko jsem si vzal tudíž foťák já, Jéňa se chtěl soustředit na dýchání a pohyb. Pod Los Gigantes jsme navštívili ještě lokality v zátoce Barranco.
Krátký popis lokalit a našich ponorů:
Rollfs cave: čas pod hladinou 35 minut, max. hloubka 21,7 metrů, průměrná hloubka 13,1 metrů kamenité až skalnaté dno, spousta ryb včetně 3 druhů papouščích, Rolffova jeskyně je menší jeskyně v lávových skálách v cca 12 metrech, polorejnok křídlatý –„angelshark“
Barranco Seco: čas 35 minut, max. hloubka 19,6 metrů, průměrná hloubka 13,2 metrů, opět spousty ryb a také 3 druhy rejnoků ( dva druhy trnuch a siba), velká hejna medúz, takže sraz byl 5 metrů pod lodí.
Barranco Arch: čas pod hladinou 35 minut, , maximální hloubka 28,3 metrů, průměrná hloubka 15,6 metrů, dno kamenité a písková plata, v písku úhoři, hejna ryb a jedna veliká chobotnice, Jéňa vyfotil jakéhosi měkkýše či co, co zde ještě nikdo z dive centra neviděl.
Barranco – Los Chuchos: také španělsky ponor s rejnoky, stejná lokalita, tak trochu jsme netušili, že rejnoci budou lákáni na návnadu! čas pod hladinou 44 minut, max.hloubka 19,7 metrů, průměrná hloubka 16,7 metrů, pískové dno, opět tři druhy rejnoků a další hejna ryb přilákaných na návnadu.
U všech ponorů byla viditelnost od počátku ponoru okolo 20 metrů, možná více, teplota vody stálých 18 °C, málo citelné proudy pouze u skalních bran, kdy to potápěče pomalu a jemně vcuclo, ale jinak pohoda. Dive centrum jako celek v pohodě, místní průvodci si moc nedělali hlavu s nějakými bezpečnostními zastávkami. K nám se chovali velmi vstřícně, v podstatě nás poslední ponor nechali si provést samostatně. Pro nás jako naprosté nováčky byl zdejší pobyt super relaxem s báječným potápěním.
Tolik potápěčská zpráva, kterou naleznate také na strankách naší potápěčské partičky neptunedivers.cz
